NakupniCentrum.cz

Machine Head - Unto the Locust

4. října 2011 v 9:11 | sicmaggot.blog.cz |  Recenze

Od lidí, o kterých můžu říct, že mají podobný vkus jsem často slýchával: "Zkus Machine Head, hlavně to jejich poslední album je hrozná chuťovka!". Nakonec to vyšlo tak, že jsem se s kapelou poprvé setkal až u nového alba "Unto the Locust". Už předtím jsem zaslechl pár starších songů na youtube, ale že budou Machine Head opravdu tak peckoví jako na novince, s tím jsem opravdu nepočítal.

Už otvírák "I Am Hell (Sonata in C#)" ukazuje, jak velké věci se na "Unto the Locust" budou dít. Že půjde o něco speciálního naznačuje už rozdělení skladby na tři části. První část "Sangre Sani" je asi minutu dlouhý sborový zpěv, nastolující temnou atmosféru. Po něm už přichází hutná kytara, Flynn křičící "I Am Hell!", lehká kytarová harmonie... a pak se spustí pravé peklo. Výtečné kytarové riffy, zběsilé a technické bicí. Chytlavý refrén, v tom už je i náznak čistého vokálu a pak nářezové kytarové sólo, předvádějící dokonalou kooperaci obou kytaristů. Tihle chlapi si opravdu umí pohrát s harmoniemi. Třetí část nastupuje s akustickou kytarou a celá skladba nakonec finišuje sólem s vynikající atmosférou. Děje se toho opravdu hodně a zároveň je to chytlavé, až běda. "I Am Hell (Sonata in C#)" obsahuje skoro všechno, co deska nabízí, nastavuje laťku a je zároveň jedním z nejlepších songů. A ještě lépe, to co se bude dít dál, se (ve většině případů) otvíráku alespoň vyrovná.

Tohle album se musí líbit snad každému, komu se líbí metalová hudba a nevadí mu i jiné než čisté vokály. Flynn sice není žádné grindcorové prase, ale někomu holt jeho drsná poloha nemusí sednout. Na albu se najdou jak posluchači, co mají prostě rádi rychlou a tvrdou muziku, tak ti, hledající složitější kompozice, ti co milují techniku a instrumentální šílence, i ti, co touží po chytlavých refrénech. Abych to zkrátil, "Unto the Locust" má všechno, co by mělo správné metalové album obsahovat.

Už jsem párkrát zmínil šikovnost kapely, ale když se tu na blogu o nich bavím poprvé, tak je ještě jednou vyzdvihnu. Flynn s Demmelem jsou neskutečně sehraní, techničtí, prdelnakopávající, chytlaví... prostě boží. McClain je úžasný bubeník, hraje rychle, technicky a zároveň dělá super atmosféru. Velká pochvala. A další plus, baskytara je slyšet docela často, jaká jiná než kvalitní. O Flynnově drsném hlase jsem už také psal, ale nemálo se na albu vyskytuje i v čistějších polohách, někdy až andělsky vysoko.


Kromě metalových kvapíků se na albu nachází i balada "Darkness Within". O té bych se nebál mluvit jako o synonymu gradace. Začíná akustickou kytarou s procítěným zpěvem (ten je procítěný celou skladbu), pokračuje refrénem ve stejné atmosféře. Postupně se zapojuje celá kapela, skladba je tvrdší a tvrdší, po refrénu nastoupí sólo, o němž Demmel prohlásil, že je nejlepší, co kdy stvořil. Po krátké mezihře všechno vyvrcholí, Flynn exploduje, párkrát si zařve... Opravdová emocionální bomba! Nejchytlavější na skladbě je melodie, která se párkrát vyskytne po refrénu - Flynn pobrukuje a kytara ho podporuje stejnou melodií. Prostě super.

Jediné záporné body musím udělit za skladbu "Pearls Before the Swine". Ta sama o sobě není marná, ale myslím, že na zbytek skladeb prostě nestačí. Ten je skvělý (songy 2 a 4), až výtečný (liché skladby). Třetí song "Locust" je můj nejoblíbenější na albu a sedmý "Who We Are" to vyhrál nejenom esem v rukávu, o kterém pro vaše překvapení pomlčím. Pro mě je "Unto the Locust" určitě překvapením a thrashovým albem roku!

Tracklist:

01. I Am Hell (Sonata In C#) - 08:25
02. Be Still and Know - 05:43
03. Locust - 07:36
04. This Is the End - 06:05
05. Darkness Within - 06:28
06. Pearls Before the Swine - 07:19
07. Who We Are - 07:11

ZDROJ: sicmaggot.blog.cz




NakupniCentrum.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama